- Nacházíte se:
- Úvod
- Předkupní právo
Předkupní právo
Předkupní právo je právo požadovat, aby při zcizení (tj. převodu vlastnického práva na jinou
osobu) byla věc nejprve nabídnuta ke koupi té osobě, které předkupní právo svědčí. Oprávněná
osoba může předkupní právo využít, nevyužít, či vůbec na nabídku nereagovat.
V praxi se nejčastěji setkáme s předkupním právem spoluvlastníků a předkupním právem dle
zásady superficies solo cedit.
Od 1. 1. 2018 má spoluvlastník nemovité věci k ostatním spoluvlastnickým podílům zákonné
předkupní právo. Pokud spoluvlastník nemovité věci prodává (úplatně převádí) či daruje (tedy
převádí bezúplatně) svůj spoluvlastnický podíl jiné osobě, je povinen nejprve jej nabídnout ke
koupi ostatním spoluvlastníkům.
Občanský zákoník vychází ze zásady „superficies solo cedit“ (tj. povrch ustupuje půdě), tedy že
stavba je součástí pozemku. Tam, kde tuto zásadu nebylo možno provést proto, že ke dni nabytí
jeho účinnosti bylo vlastnictví pozemku a stavby rozdělené, stanoví za účelem sjednocení
vlastnictví vzájemné zákonné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku.
Povinný z předkupního práva má povinnost při prodeji nabídnout nemovitou věc oprávněnému
z předkupního práva, a to za stejných podmínek jako kupujícímu (nebo za cenu obvyklou
v případě darování). Nabídka musí být písemná a musí obsahovat všechny podmínky koupě, tj. je
vyžadováno oznámení obsahu smlouvy uzavřené s kupujícím. Předkupní právo ze zákona
„dozrává“ až uzavřením smlouvy s koupěchtivým, tedy nabídku není možné učinit dříve, než je
uzavřena kupní smlouva.
Nad rámec výše uvedeného je možné si rovněž předkupní právo smluvně ujednat a je pak na
listu vlastnictví označeno jako tzv. předkupní právo smluvní. Postup prodeje je však obdobný
jako u případů výše.