„Bytů je v České republice dostatek, zapomíná se totiž na takzvané secondhandové bydlení, které tvoří v současnosti přes 77% z obchodovaných bytů na realitním trhu,“ říká Martin Fojtík, ředitel společnosti Fincentrum Reality, která se zabývá zprostředkováním bydlení po celé republice. Podle něj stojí za sérií poplašných mediálních výstupů zájmy developerů na umělém zvýšení poptávky a tím i ceny za metr čtvereční prodávané nemovitosti. „Zapomíná se také, že Česko není jen Praha nebo Brno, ale především malá sídla,“ doplňuje Fojtík, který působí na realitním trhu již 15 let.

Podle zjištění Fincentrum Reality bydlí drtivá většina populace velkých i malých měst v bytech a domech se stářím přesahujícím 20 let. Právě sektor secondhandových nemovitostí je ve skutečnosti tahounem realitního trhu v České republice. Nové developerské projekty tvoří pouhých 23 % aktuálně obchodovaných bytů. „Při pohledu do médií a na sociální sítě to ale v nadsázce vypadá, že pokud se ihned nepostaví několik prolobbovaných bytovek, skončí stovky rodin na ulicích,“ kritizuje uměle vyvolanou paniku Martin Fojtík z Fincentra.

Například v roce 2015 byly v ČR prodány byty za 119.8 miliard korun, ale nových bytů bylo prodáno jen v objemu 27.2 miliard. V posledním kvartále 2015 bylo v ČR prodáno téměř 19 tisíc bytů, ale z toho jen 2 tisíce bytů bylo v novostavbách. Uvedená čísla vycházejí ze statistik poskytnutých společností OctopusPro, která vytváří cenovou mapu (www.1cenovemapy.cz) všech zobchodovaných nemovitostí v České republice evidovaných v katastru nemovitostí od roku 2014 do současnosti.

Atmosféře na trhu nahrává i velká dostupnost hypoték daná nízkými úrokovými sazbami. „Vzhledem k průměrné mzdě a regionálnímu vlivu jsou stále nejvíce poptávané byty z 50. až 70. let, nejčastěji v panelových domech po revitalizaci a zateplení, nebo případně rodinné domy do 150 metrů obytné plochy,“ vysvětluje Fojtík. Podle něj developeři musí stavět a prodávat, ale stávající přístup překotné a nekoncepční urbanizace větších měst vede v konečném důsledku ke snížení kvality bydlení. Chybí občanská vybavenost, školky či školy. Přitom ceny těchto nových nemovitostí, jako to vidíme například v Praze, jsou často vysoko nad průměrem konkrétní lokality, což většinou není dáno nadprůměrnou kvalitou stavby, ale spíše tím, kolik developer zaplatil za pozemek a kolik se mu na něm podaří vystavět bytů.